Něco o Velikonocích

Něco o Velikonocích

  Velikonoce se blíží, takže hledáte-li právě nějaké stručné informace o jejich původu a významu, nabízíme vám pár odstavců na toto téma:

Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem. Svůj původ mají v židovském svátku Pesach (tzn. hebrejsky „přeskočení"), který připomíná zázračné vysvobození Izraelců z egyptského otroctví asi 1300 let před naším letopočtem. V noci ze 14. na 15. Abíb, resp. Nisan (přelom března a dubna), Hospodinův anděl pobíjel v Egyptě všechny prvorozené. Při svém zhoubném díle však „přeskočil" domy těch, kdo je na Boží pokyn zprostředkovaný Mojžíšem navečer označili krví zabitých beránků. Následně izraelský národ začal svou cestu do nové, zaslíbené země.
Postupně se kolem svátku připomínajícího tyto události rozvinula bohatá tradice v jejímž centru se nachází pestrá „sederová" večeře skládající se z několika pokrmů a kalichů s vínem. Každá součást večeře má své jméno a symbolický význam odkazující na utrpení v otroctví, na vysvobození z něj nebo na očekávaný příchod Mesiáše. O tomto ústředním židovském svátku byl o více jak tisíc let později v Jeruzalémě umučen Ježíš z Nazarétu. Jeho smrt a následné zmrtvýchvstání naplnilo Velikonoce novým obsahem. Kristem a jeho učedníky slavená sederová večeře se stala základem jednoho ze stěžejních křesťanských obřadů - slavení „Večeře Páně", resp. „svatého přijímání".
V prvních letech po Kristově ukřižování tvořili křesťanskou církev téměř výhradně etničtí Židé. Křesťanství bylo v podstatě židovskou sektou, judaistickým směrem plynule navazujícím na starozákonní učení tzv. Tóry (Mojžíšových knih), Proroků a Spisů. S křesťanskou misií za hranicemi Izraele se však záhy poměr mezi Židy a obrácenými Řeky, Římany a jinými „pohany" v církvi začal výrazně měnit ve prospěch těch druhých. Vzájemná nevraživost postupně vedla k stále zřetelnějšímu oddělování „křesťanského" od „židovského". Církev volila jiné postní dny než zachovávali ortodoxní židé, místo soboty se začala světit jako den odpočinku neděle a došlo i k jinému způsobu datování Velikonoc. Zatímco židé nadále slaví Pesach o pevném datu 14.-15. Nisanu (židovské Velikonoce tedy nemusejí být v neděli), v církvi byla na Nikajském koncilu r. 325 přijata zásada slavit Velikonoce o neděli po prvním jarním úplňku. Takto stanovená Velikonoční neděle může být v rozmezí od 22. 3. do 25. 4.
Umučení a vzkříšení Ježíše Krista je pro křesťany centrálním bodem jejich víry. Přináší člověku vysvobození od hříchu, prokletí, bolesti, nemoci a smrti. Smrt pro věřícího již není konec, ale začátek nového života. Protože Velikonoce jsou vyjádřením této naděje a víry, připravují se na ně křesťané v některých církvích čtyřicetidenním postním obdobím začínajícím Popeleční středou. Je to původně doba, kdy lidé toužící přijmout křest zintezivnili svoji duchovní přípravu.
Poslední týden před Velikonocemi se nazývá „Pašijový" nebo také „Svatý". Uvádí ho „Květná neděle", která připomíná slavnostní vjezd Krista do Jeruzaléma, kde ho davy lidí vítaly palmovými ratolestmi. I následující dny Pašijového týdne mají svá specifická označení: Modré (nebo také Žluté) pondělí, Šedivé úterý, Škaredá středa, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota, Velikonoční neděle - Boží hod velikonoční. Prakticky s každým z těchto dnů je spojena nějaká tradice, ať už křesťanského, židovského nebo pohanského původu, která se mnohde velmi poctivě dodržuje dodnes. Konec postního období byl na Boží hod spojen se svěcením a pojídáním velikonočních pokrmů (beránek, mazanec, vejce, chleba, víno).
Od Velikonoční neděle nastává velikonoční doba, která trvá padesát dní. Čtyřicátý den se slaví Kristovo nanebevstoupení. Celé velikonoční období završují svátky "Seslání Ducha svatého", resp. „Letnice", kdy se připomíná další významná událost - seslání Božího ducha na skupinu Kristových apoštolů a dalších následovníků shromážděných po jeho nanebevstoupení v Jeruzalémě.

(autor článku Z. Kašpárek)

 

 

Kontakt

Apoštolská církev, sbor F-M misijní stanice Příbor

Pekařská 649
738 01 Frýdek-Místek

Ivan Janečka
739 324 542
Kateřina Janečková
739 324 281